“Na Ščepána hledaj pána!“

            takéto pokriky byli čut v naších končinách ve starých dobách. Právje na Štefana sa vracali ludé z Rakúska z robot po ročních kontraktoch a právje poslední týdeň v roku byua možnost vymjenit svojého zamjestnávatela. Odtád teda pochádzá to Štefanské bezvládí, keré víc než jak s bujarýma juchačkama na první zábavje po advence, je spojené s historickým obrazem z Rakúska sa vracajúcích ludzí.

Aj na tento historický obraz sceme v Kútoch myslet. Aby nám byu spomínkú na dávnú minulost, aby v nás pjestovau pokoru a vdečnost, že my v tenjto dobje na Vánoce možeme byt doma a nemosíme hledat pána, kerému by sme ten další rok súžili.Na temto historickém symboli ale sceme obnovit tradíciu, kerá reaguje na dnešní vývoj a na víziu, kerú s folklórem v Kútoch máme. Táto tradícia by mneua zabezpečit to, aby folklór v Kútoch byu živý, aby sa neuzavreu iba na pódiu pri strojených vystúpeňách súború. A nositelma sa majú stat tí, kerí ešte nemajú také závazky, ale kerí už dorostajú do dospjelosci - muadí, suobodní kúcanskí pachouci (zbojíci).

V minulosci, kedy ešče takýto pachouci chodzili na vojnu, byua generácia takto odvedená v dzedzinách považovaná, šak nekerí sa z vojny už nevrácili. Týmto chuapcom sa ríkauo regrúci. Muadí, kerých odvédli na vojnu. S odvodem byly spojené ale aj povinnosci týchto odvedencú sa starat o nekeré kulturní akcie, organizovat ich. V nekerých dzedzinách tyto zvyky žijú dodnes, ale postupne sa tak, jak sa straciua vojenská povinnost, strácajú též. Je dobre, že víc nemyslíme na zbrane a vojny. Ale skupinu muadých, kerí by mneli začínat prebírat zodpovjednost a povinnosci, zachovat sceme.

Tým, že si pachouci na sebja oblékli kroj, musá si byt vjedomí teho, že reprezentujú svoju dzedzinu. Že sa majú chovat slušne, poznávat okolí, spívat záhorácké pjesničky a prezentovat našu místní kultúru. Sme rádzi, že kúcanskí pachouci už existujú a v roku 2015 si urobili dobré méno svojím prístupem, chovaním a snad aj spjeváckýma a verbírskýma dovednoscama. Zároveň pred nima ale stojí první generační obmjena. Kedy najstarší z nich, tak dobré mravy kážú, by už nemneli chodzit cez pole po hodoch, ale už sa vjenovat inačím vjecám. A jak naše skúsenosci ukázali, vznikua jakási potreba si medzi sebú zvolit jedného ze zbojníkú, svojeho Stárka, kerí bude skupinu organizovat. Pachouci (zbojníci) sa volbú dohodnú, že Stárek bude mnet vždycky poslední suovo, ale aj sa bude o ostatních starat kedy treba. Stárek bude reprezentovat svoju kultúru, dzedzinu, ludé ho budú poznat a bude vyprávjat za túto skupinu muadých. Takisto bude mnet právo sa zúčastnovat porad s týma staršíma a bude mnet právo sa vyjadrovat za muadších. Jeho navjetší povinnoscú ale bude, okrem už spomínanej dobrej reprezentácie Kútú, hlavne organizácia hodú jak najvjetší slávnosci v dzedzine - pozývaní šeckých kamarádú z okolá, ale aj nadvazovaní kontaktú s týma, co ešte nepozná. Šecko v záujmje vytváraňá regionálních vztahú a posilnení vazeb v regióne, ale aj mimo neho. Na hodoch bude jak prvý vítat hoscí, kerí dojdú cez pole na muziku zaspívat a zaverbovat. Bude tancovat a vouat do tanca šeckých svojích pachoukú(zbojníkú) tak, aby sa Kúcani mneli na co kukat a byt na co hrdí.

Né iba tyto praktické dúsledky bude mnet nová tradícia v Kútoch. Ten najhlavnejší ale bude vytvorení skupiny muadých ludzí, kerí sa naučá organizovat, medzi sebú sa dohadovat, spolupracovat a tahat za jeden konec. A pritem šeckém sa naučit rešpektovat jedného, kerého si dopredu zvolili.

My chuapci, suobodní, škoda nás, na sto krát,
/: my rostneme jak rozmarín, bude nás, císar brat. :/

Neboj sa pachouku, císarského huadu, 
/: nedaleko za Kútama, žitka zeleňajú. :/

Zeznam Stárkú v Kúcanskej chase:

za rok 2016 - Patris Drška

za rok 2017 - Tomáš Szamaranský‎ 

za rok 2018 - Erik Šiška

za rok 2019 - Dominik Pernecký

za rok 2020 - Martin Šiška